Artur Omarov: Jestli chci na olympiádu, musím porážet ty nejlepší

Pátek, Duben 22nd, 2016

Chomutovský zápasník je ve svých téměř 28 letech jednou z největších nadějí českého zápasu na postup na olympijské hry, které se budou letos v srpnu konat v brazilském Rio de Janeiru. V minulosti už několikrát ukázal, že když se mu daří, je schopný porážet i soupeře z úzké světové špičky. Přes to všechno byl jeho výkon na prvním ze tří kvalifikačních turnajů pro mnohé jistě velmi příjemným překvapením. A také příslibem do dalších kvalifikací.

Artur Omarov se v sobotu 16. dubna v srbském Zrenjaninu ukázal v naprosto famózní formě a chybělo mu jediné vítězství k tomu, aby si hned na první pokus zajistil letenku do Ria. Bohužel, i když byl k této velmi důležité výhře velmi blízko, nakonec semifinálový duel proti Bulharovi Bayryakovi prohrál a ocitl se tak v nezáviděníhodné situaci. Na jedné straně získal na velmi prestižním turnaji bronzovou medaili, na druhé straně mu tato medaile vytouženou účast pod pěti kruhy nepřinesla a navíc se musel vyrovnávat s těžkou psychickou ranou, kdy po vynikajícím výkonu, kterým například v prvním kole suverénně vyřadil letošního vicemistra Evropy z Gruzie, musí o olympiádu bojovat dál. To znamená minimálně další týden držet a upravovat váhu a k tomu odcestovat do dalekého Ulánbátaru, kde se už zítra uskuteční další kolo olympijské kvalifikace, tentokrát celosvětové (turnaj začíná ve 3.00 středoevropského času).

S Arturem Omarovem jsme si o evropské kvalifikaci, jednotlivých zápasech na ní a výsledném hořkosladkém pocitu povídali ještě před jeho odletem do Mongolska.

Artur na web

Artur Omarov na tiskové konferenci v březnu 2016 

 

V prvním kole jsi vyřadil Gruzínce Kobliashviliho, stříbrného z nedávného mistrovství Evropy, navíc výsledkově jednoznačným způsobem 6:1. Jak se ti podařilo takového borce celkem suverénně porazit?

Gruzínce jsem měl přečteného. Věděl jsem o jeho úspěších, navíc jsem ho právě na Evropě pozorně sledoval. Bylo jasné, že hodně chodí do chvatů, nebojí se toho.  Základem pro mě tedy bylo, nechodit s ním do spojení, abych neulétl. To se mi podařilo po celý zápas uhlídat. V prvním kole mě ale vytlačil a dostal se do vedení o bod, s kterým šel i do druhého kola. Já jsem ale začal šlapat, přidával jsem na tempu s cílem dostat ho na pasivitu do parteru. Kobliashvili se ale nechával docela dobře vypasovat, podařilo se mi dostat v postoji obě ruce spodem a dokonce si je spojit takovým způsobem, že jsem byl odhodlaný házet. Jenže on, jak je zvyklý chodit do chvatů, se rozhodl házet první. Já to měl ale tak dobře spojené a vypasované, že jsem ho zaskočil a podařilo se mi ho dostat do lopatkové pozice. Tam jsem ho sice neudržel, přetočil se na břicho, jenže mě se pak podařilo ještě otočit koršun. Vedl jsem 4:1 na body, jenže gruzínský trenér podal protest, protože nesouhlasil s bodováním za dva body. Protest ale rozhodčí po přezkoumání videa zamítli, díky čemuž jsem dostal další bod. A za tohoto stavu už jsem si byl jistý, že to ty necelé dvě minuty udržím. Pořád jsem si hlídal spojení, vypasovával jsem ho a dokonce jsem ho ještě jednou vytlačil do autu. A stav 6:1 jsem udržel.

Tím ale těžcí soupeři nekončili. Ve čtvrtfinále jsi narazil na mladého Švéda Berga, který nejen že byl letos třetí na mistrovství Evropy do 23 let, ale navíc v osmifinále v Srbsku vymazal ze žíněnky technickou převahou Polák Janikowskiho, bronzového medailistu z olympijských her v Londýně v roce 2012…

Přesně tak, já jsem s ním navíc v loňském roce na mistrovství Evropy prohrál repasážích, on pak skončil pátý. Věděl jsem o něm, že na to, jak mladý je, velmi dobře ten zápas cítí a perfektně zaskakuje chvaty. Nechtěl jsem proto hlavně nic podcenit, takže jsem byl v pasování opatrný. Jako první jsem tak šel do parteru za dvě napomínání pro pasivitu. Švéd mě zabral za hlavu a ruku a povedlo se mu mě docela přiškrtit a hodit za dvojku. Mně se ale povedlo se proti němu poté postavit a vytlačit ho do autu za bod. V postoji jsem pak začal více tlačit, jenže když jsem ho měl vypasovaného jednou rukou u zóny, šikovně mě vychýlil a já vyšlápl ven. Vedl tedy 3:1. Já ale v tu chvíli přečetl, co bude v takové situaci dělat, znovu jsem ho vypasoval u zóny jednou rukou spodem a ve chvíli, kdy mnou chtěl cuknout a vychýlit mě, nastoupil jsem a hodil za čtyři body z postoje bočáka. V tu chvíli už to bylo 5:3 pro mě a já si to do konce zápasu pohlídal.

Osudové semifinále a v něm Bulhar Bayryakov. S tím jsi do té doby měl jednoznačně pozitivní bilanci, čtyři zápasy, čtyři výhry. Bylo to i v souvislosti s postupem na olympiádu psychicky svazující?

Psychicky to náročné bylo, uvědomoval jsem si, že tady už jde opravdu o olympijské hry. Fyzicky jsem sice byl z těch dvou těžkých zápasů unavený, ale ne tolik, abych se cítil nějak špatně. Jediné, čeho jsem se bál, bylo, abych někde nezaspal a neulétl z postoje za čtyři body. To už by se těžko dotahovalo. Rozhodl jsem se proto začít spíše volněji, nebláznit hned na začátku, ohlídat si to a čekat na šanci s tím, že budu mít dost síly třeba ke konci ještě přidat.

Ta taktika asi celkem vycházela?

Ano, já jsem byl ze začátku pasivnější, byl jsem napomínaný. Bulhar si mohl vybrat pozici v parteru, ale věděl z těch našich minulých zápasů, že se mnou těžko bude něco dělat, a tak pokračoval pořád v postoji. Za moje další napomínání už získal bod a pak dostal ještě jeden, když mě vytlačil do autu. Tak skončilo první kolo, 2:0 pro něj. Mě se pak naštěstí dařilo ho dostat pod tlak v postoji a vynutil jsem si dvě napomínání a volbu pozice v parteru. Tam jsem ho chtěl překvapit a namísto koršunu jsem ho zabral za hlavu a ruku. On se bránil trochu podivně, místo aby se plazil ode mě, kroutil se do strany. Toho jsem využil a vyklopil jsem ho do strany za dva body. Pak ale nastal můj fatální zkrat, kdy jsem ho sice chvíli držel v lopatkové pozici, ale ne moc jistě, tak jsem se místo toho, abych ho pustil a pokračoval v zápase za pro mě výhodného skóre, rozhodl ho překročit nohama a dotáhnout ho. Přesně ve chvíli, kdy jsem ho překračoval, on se v mostě vypíchl a přetočil mě na moje vlastní záda. A já už nemohl nic dělat, sám jsem se do toho tak utáhl, že nešlo ani mostovat.

To byl velmi nešťastný moment, který určitě u online přenosu prožívalo mnoho fanoušků, kteří už viděli, jak vítězíš, abys v dalším okamžiku prohrál.

Byl to hrozný moment. Přitom si myslím, že kdybych to pustil, tak už bych to ty dvě minuty udržel, nebo dokonce ještě dokázal získat bod za další pasivitu. On se ten Bulhar totiž dost vyřádil v tom prvním kole a v druhém už bylo cítit, že mu to zrovna dvakrát nechutná ten zápas. Já měl naopak myslím síly ještě dost.

Můžeš popsat, jak se s takovým obrovským zklamáním dá vyrovnat?

Těžko, hodně těžko. Já to nesl opravdu špatně, v prvních chvílích jsem ani nechtěl pak nastupovat o bronz, jak jsem byl zklamaný. Pak jsme se o tom ale bavili s trenérem a rozhodli jsme se, že k zápasu nastoupím. Ten bronz je vlastně skvělý, ale cíl byl v tu chvíli úplně jinde. Já jsem pak v noci skoro nespal, jak se mi ten rozhodující moment pořád dokola vracel.         

Teď už se ale blíží světové kvalifikace, nejprve v pátek v Mongolsku, za další dva týdny v Turecku. Jak na tom jsi po zdravotní stránce?

Jsem samozřejmě trochu rozbitý, v Srbsku to byly náročné a tvrdé zápasy. Možná o něco horší je ale držení váhy, kterou už držím opravdu dlouho, snad nikdy v životě jsem takhle váhu dlouhodobě neudržoval. Z toho jsem trochu unavený a uvidíme, jak to bude vypadat v Ulánbátaru, případně pak ještě v Turecku.

To je fyzická stránka. Co ta psychická, možná po tom emotivním závěru v Srbsku ještě důležitější?

Já jsem odhodlaný se o to poprat, teď už je jasně vidět, že ta šance je nejen teoretická, ale je naprosto reálná. Těch borců je tam samozřejmě ještě hrozně moc, jsou tam medailisté z Evropy, ze světa i z olympiády. Ale já dneska vím, že i oni se dají porazit. Jen by to možná chtělo trochu šťastnější los a na začátek se rozzápasit s někým, kdo není úplně z té top třídy. To by bylo fajn, na druhou stranu jestli se chci kvalifikovat, tak to znamená postoupit do finále, nebo teď v Mongolsku vybojovat bronz. A to se prostě chtě nechtě s takovými elitními zápasníky musím umět vypořádat.

Petr Vurbs

 

Facebook Komentáře

Spojte se s námi Facebook ico Youtube ico
Kontakty
P.O. BOX 40
Zátopkova 100/2
160 17 Praha 6
Tel.: +420 242 429 222
Fax: +420 242 429 222
E-mail: zapas@cuscz.cz
United World Wrestling United World Wrestling Europe
Nahoru Copyright 2020 © deSigno Solutions s.r.o. - Všechna práva vyhrazena